Teroristé na Dlouhých stráních neuspěli. Vojáci aktivní zálohy, policisté, hasiči a záchranáři jim v rámci cvičení překazili plány.

Ve dnech 20. – 27. května letošního roku se sedm desítek příslušníků pěší roty aktivních záloh plukovníka gšt. Inm. Vladimíra TALÁŠKA Krajského vojenského velitelství Olomouc zúčastnilo pravidelného cvičení zaměřeného na zvládnutí úkolu ochrany objektu důležitého pro obranu státu (ODOS).

Zahájení cvičení proběhlo již tradičně pietním aktem u hrobu rodiny patrona jednotky na olomouckém hřbitově v Černovíru položením kytice a krátkým připomenutím významu osobní oběti plukovníka Taláška v době fašistické poroby, ale i pro dnešní dobu.

 V prvních dvou dnech byl proveden příjem, vstupní lékařské prohlídky, vyzbrojení jednotky a provedení nezbytných školení a nácviků v řízení vozidel, nutných ke zvládnutí úkolu.

22. května v ranních hodinách pak vyrazil z vojenského výcvikového prostoru Libavá ozbrojený konvoj doprovázený vojenskou policií s místem určení Kouty nad Desnou – Vodní přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně, která se tak stala místem třídenního cvičení vojáků, policistů, hasičů a záchranářů s cílem připravit se na součinnost při likvidaci případných teroristických hrozeb. Akční scény při identifikaci neznámé látky shozené do dolní nádrže nebo při osvobozování rukojmích v podzemních útrobách elektrárny uzavřela společná porada a konstatování, že ochrana elektrárny by byla v případě teroristického či jiného nebezpečí zajištěna opravdu profesionálně.

Areál Dlouhých strání obsadili na tři dny vojáci z olomoucké pěší roty aktivních záloh nesoucí čestný název „plukovníka gšt. Inm. Vladimíra TALÁŠKA“, kteří se přesvědčili o tom, jak jsou provozy elektrárny rozsáhlé a obtížné na strážení. „V krizové situaci by byla důležitá koordinace nejen s dalšími útvary Armády České republiky, ale také se všemi složkami integrovaného záchranného systému. Tuto spolupráci jsme si vyzkoušeli přímo v terénu a v tom vidím největší přínos cvičení,“ řekl plukovník Josef Kula, ředitel Krajského vojenského velitelství Olomouc.

První část cvičení, po té co vojáci zabezpečili prostory elektrárny, vybudovali KPN (kabina přijmu navedení), strážní stanoviště a převzali její střežení, souvisela se zadržením podezřelé skupiny a s identifikací a likvidací neznámé látky vhozené teroristy do dolní nádrže, na čemž se spolu s hasiči z Hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje podílela také jejich mobilní chemická laboratoř z kraje Moravskoslezského. Ta sídlí ve Frenštátě pod Radhoštěm a je připravena okamžitě zasáhnout kdekoliv v Moravskoslezském, Zlínském nebo Olomouckém kraji. „Tentokrát děvčata z laboratoře diagnostikovala shozenou látku jako mouku. Ale vše jsme si vyzkoušeli v reálných podmínkách pro případ, že by příště nešlo jen o cvičení,“ řekl  ředitel územního odboru šumperských hasičů Martin Žaitlik.

Finále akce, po opakovaných kontaktech s narušiteli na strážních stanovištích, bylo ve znamení, likvidace teroristů, kteří pronikli do prostor elektrárny a po obklíčení strážní jednotkou se i s rukojmími stáhli do podzemní části elektrárny a hrozili odpálením nálože. Na likvidaci jejich ataku se podíleli policisté z Útvaru rychlého nasazení Policie ČR. „Zasahovat v tomto specifickém prostředí elektrárny, navíc hluboko pod zemí, pro nás bylo poměrně neobvyklé a tedy velmi inspirativní, protože musíme a chceme být připraveni na všechny situace, které nás mohou potkat,“ vysvětlil řídící cvičení tohoto útvaru.

Součástí cvičení byl i zásah týmu Českého červeného kříže „Pomáháme pomáhat“, který provedl ošetření zraněných rukojmích a jejich následný odsun – stejně jako by tomu bylo při zásahu Záchranné služby. 

Cvičení ukázalo dobrou připravenost jednotlivých složek, které se na cvičení podílely, jeho velmi přínosnou částí bylo i vzájemné představení technického vybavení a postupů při zásahu. „Zkušenosti a poznatky získané na cvičení jsou jednoznačně přínosem pro všechny účastníky. Osobně mě velmi zaujalo jak budování kontrolně propouštěcího místa a jednotlivých střeleckých stanovišť vojáky, tak vybavení protichemické laboratoře a postup při zásahu Útvaru rychlého nasazení,“ dodal vedoucí provozu elektrárny Vítězslav Chmelař.

            Vodní přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně slouží jako obrovský akumulátor elektrické energie. V energetické soustavě má funkci při využití přebytku energie, která se používá pro přečerpání vody z dolní do horní nádrže, a především v období nedostatku energie, kdy elektřinu naopak vyrábí a tím zajišťuje stabilní dodávku energie pro odběratele. Stále větší význam elektrárny rovněž spočívá ve vykrývání nestabilních dodávek z obnovitelných zdrojů elektřiny. Největší přečerpávací vodní elektrárna ve střední Evropě je zároveň nejpopulárnějším cílem turistů v Jeseníkách, v květnu přivítala miliontého návštěvníka.

            Po splnění náročného úkolu vojáci opět předali střežení ochranné službě elektrárny a přesunuli se zpět do vojenského výcvikového prostoru Libavá, kde v pátek na střelnici Daskabát provedli průpravná cvičení střelby z ručních zbraní, včetně nácviků střelby z pistolí a pancéřovek, kterými byli dozbrojeni na konci loňského roku.

                Na závěr cvičení plukovník Kula poděkoval všem za snahu co nejlépe splnit zadané úkoly cvičení a desátníka Martina Žilku a svobodníka Jiřího Řezáče odměnil pamětní mincí ředitele KVV Olomouc.

Autor: plukovník Ing. Josef  Kula